Nedopalkem cigarety

jsem na okno

namalovala obličej.

Nebyl můj.

Střepiny cizích pohledů.

Ale nos, ten byl můj.

              *

Do kolíbky jsem

darem dostala šátek.

Pod ním byla tma

a snad ještě něco.

Možná, že barvy.

             *

Oblohou plul sem a tam

bílý mrak.

A byl to Bůh.

Nic neříkal. Jen existoval.

              *

Budík na stole

tikal nekonečno.

Ztěžka dosedlo

na papír.

Zatracená gravitace!